Vážení přátelé, přátelé Francie,

jistě si kladete při příležitosti založení Společnosti Jižní Čechy - Francie spolu se mnou otázku, čím může být tato společnost užitečná, čím bude moci přispět k rozvoji již tak dobrých vztahů mezi Francií a jihočeským regionem. Je zde přece mnoho aktivit, které se rozběhly bez toho, aby potřebovaly nějaký formální rámec. Hodně napoví, že to byli právě nositelé těchto aktivit, se kterými Vás budeme postupně seznamovat na stránkách našeho bulletinu, kteří se rozhodli spojit své úsilí a založit společnost. Tímto je také řečeno, že společnost nezačíná z  ničeho, ale dostala do vínku bohatou paletu činností svých zakladatelů, kteří vkládají do rozvoje přátelských vztahů s Francií kus svého srdce.

Přestože má společnost především kulturní a poznávací poslání, hodláme oslovit v zájmu získání prostředků pro naši činnost instituce a podniky mající zájem na rozvoji vzájemné spolupráce s nabídkou možností prezentace na stránkách našeho bulletinu a v rámci různých akcí pořádaných společností. Naším cílem je dostat Francii v povědomí Jihočechů na místo, které jí ve světě náleží z  hlediska jejího významu, jakožto velmoci nejen vinařské a sýrařské, ale též kulturní, vědecké, průmyslové a..... a zde by bylo možno vyjmenovat takřka všechny obory lidské činnosti.

Přeji Vám všem ve Vašem snažení mnoho úspěchů.

Doc. RNDr. Miroslav Šíp

předseda Společnosti

Francie-Jižní Čechy

Prvopočátky našich vztahů s francouzskými přáteli se datují do roku 1965, kdy do Jižních Čech poprvé přijel iniciátor všech dalších kontaktů, tehdy profesor na škole ve Fransvillu, hlavním městě afrického rovníkového státu Gabon, pan Michel Saffre. Tento mladý Francouz si zásluhou svých velkých rybářských úspěchů na lipenském přehradním jezeře tak oblíbil Jižní Čechy, že se sem o prázdninách často vracel, a to i jako pozdější ředitel gymnasia College A. Brizeux v Lorientu.

Ihned po sametové revoluci začal tento pán organizovat vzájemné kontakty mezi studenty z Bretaně a Jižních Čech, takže v roce 1990 se uskutečnil první výměnný zájezd studentů jeho školy s gymnaziem J. V. Jirsíka v Č. Budějovicích. Studenti bydleli a žili v rodinách těch studentů, kteří pak na oplátku jeli do Bretaně a bydleli u nich. Navázaly se tak četné přátelské vztahy nejen mezi studenty, ale často i mezi rodinami. Tyto reciproční zájezdy se pak každoročně opakovaly. Poslední se koná v letošním roce -zatím byli mladí Bretonci u nás a v říjnu pojedou naši tam.

Prvých zájezdů se zúčastnili i žáci Lidové školy umění O. Jeremiáše a z Piaristického nám., kteří v Lorientu uspořádali samostatné koncerty, z jejichž výtěžku byla uhrazena část nákladů na cestu našich studentů. Zájezdy měly vždy bohatý poznávací program. Bretonci navštívili Hlubokou, Kratochvíli, Č. Krumlov, Lipno, Povydří, Třeboň, J. Hradec, Telč a Prahu. Naši studenti pak v Bretani města Nantes, Quimper, Pont-Aven, Concarneau, Locronan, kulturní skvosty v Kernascledenu, St. Fiacre a Mont St. Michel, kalvárii v Pleybenu, menhiry v Carnacu a romantické pobřeží poloostrova Quiberon, Crozon a Pointe du Raz, nejzápadnější výběžek Francie.

Pan Saffre však nezůstal jen u družby mládeže. Jako funkcionář organizace Loisirs Coopératifs inicioval přes svého přítele pana Jeana-Clauda Pierra poznávací zájezdy dospělých do Jižních Čech a Prahy, příp. i do západočeských lázní. Každoročně se tak koná jeden až dva zájezdy dospělých a jeden až dva zájezdy sportovní mládeže.

A ani to nestačilo nezdolné iniciativě pana Saffra. Jeho snahou bylo, aby se vzájemné poznání našich občanů dále rozšiřovalo a prohlubovalo. Z jeho iniciativy se uskutečnily v r. 1992 v Lorientu dva týdny české kultury s názvem “Bohęme en Bretagne” s rozsáhlou výstavou jihočeských malířů, výrobků chlumecké sklárny, hrdějovické keramiky, karlovarského porcelánu a jablonecké bižuterie, s koncerty Adamusova tria, klavírního dua pí Janouškové a pí Štajnochrové a žáků LŠU z  Č. Budějovic. Kromě toho se v Lorientu konaly přednášky o životním prostředí a ochraně přírody u nás, ekonomická konference, promítání českých filmů, večer české kuchyně a další. Vernisáže výstavy se zúčastnil i náš velvyslanec v Paříži.

O dva roky později se podobná akce konala v Č. Budějovicích a J. Hradci. Tentokrát zase bretaňští umělci předvedli své umění u nás. Opět to byly výstavy obrazů, soubory turistických plakátů, koncerty profesorů a žáků naší konzervatoře, přednášky s diapozitivy a promítání filmů o krásách Bretaně. U příležitosti těchto dnů bretaňské kultury byl předán dar fy Citröen - autokar pro přepravu hendikepovaných dětí - českobudějovickému centru Arpida. V těchto letech byly navázány vzájemné styky mezi Arpidou a střediskem pro tělesně postižené v Kerpapu. Jejich výsledkem byly krátkodobé stáže odborných pracovníků obou středisek, které vyvrcholily velmi náročnými výměnnými zájezdy tělesně postižených dětí.

Všechny tyto akce přispěly nejen k poznání partnerských krajů a jejich života, ale podněcovaly naše studenty a děti k hlubšímu zájmu o studium francouzštiny. Tak se děti v Arpidě začaly ve věku šesti let učit francouzsky a pí prof. Hejtmanová vyjádřila přesvědčení, že týden v bretaňské rodině motivoval studenty více k učení jazyka než půl roku ve škole. V Lorientu byla uspořádána sbírka francouzské literatury, kterou pak byla vybavena knihovna Pedagogické fakulty Jihočeské Univerzity.

Ale ani tím styky Bretaň - J. Čechy neskončily. Gymnázium v J. Hradci navázalo podobné kontakty s gymnáziem ve Vannes, výtvarníci pokračovali ve výstavách a nakonec se poznali primátoři a funkcionáři obou měst, Lorientu a Č. Budějovic, a obě města uzavřela družbu, která se stále více rozbíhá a prohlubuje.

Naší snahou do budoucna by mělo být rozšířit tyto styky na celou oblast Jižních Čech, čímž by se nejlépe naplnily představy neúnavného iniciátora toho všeho, pana Michela Saffra.

Ing. Milan Břeský

člen výboru

PŘÍLOHY:

č.1 “Můžeme se srovnávat s Francií ?”

(několik statistických údajů za rok 1997 dle Českého statistického úřadu)

Česká republika Francie

rozloha ( v 1000 km ) 79 551

počet obyvatel ( v mil. ) 10,3 58,2

hrubý domácí produkt v mld b.c.

deviz. kurz v tržních cenách 50 1 538

tj. na 1 obyvatele 4 882 26 445

dtto parita kupní síly 10 569 19 939

index spotřebitelských cen 252,4 111,6

( 1990 = 100 )

míra nezaměstnanosti ( % ) 4,1 11,6

vývoz na 1 obyvatele ( v USD ) 2 097 4 934

dovoz na 1 obyvatele ( v USD ) 2 446 4 743

č. 2 Recept z bretaňské kuchyně: HUMR podle Michela Saffra

V tržnici koupíme středně velkého humra ( tj. cca půl metru délky ). Netřeba se obávat, že nám ucvakne prst, neboť klepeta má pevně svázána. Doma pak humra podélně rozsekneme, čímž zvíře i usmrtíme. Lžičkou vyjmeme tekutý obsah hrudníku, ten smícháme s vajíčkem a usmažíme na másle jako se dělá mozeček. Pozor na šaty, skvrny jsou brčálově zelené a  na slunci rumělkově zčervenají.

Obě půlky humra položíme na rozpálený gril, humr ihned zčervená a grilujeme asi 10 minut. Pak humra naskládáme na pekáč, naplníme usmaženým obsahem hrudníku s vajíčkem, dáme do trouby a pečeme asi půl hodiny. Upečeného polijeme asi 2 dcl koňaku (doporučujeme Martell nebo Hennesy ) a celého pak zapálíme a flambujeme.

Podáváme s bagetkou a zapíjíme nejkvalitnějším šampaňským, nejlépe letopočet 1789. Nemáme-li na humra, koňak a šampaňské, dáme si alespoň panáka slivovice!

Dobrou chuť!

Dohoda o spolupráci byla podepsána 12. 6. 1997, protože existovala řada živých kontaktů mezi institucemi a občany města Č. Budějovic ( Arpida, výtvarníci, gymnázia ) a města Lorient, které si zasloužily být oficiálně podpořeny.

Mezi městy Č. Budějovice a Lorient došlo k výměně dvou oficiálních návštěv představitelů měst. Primátor Č. Budějovic byl v r. 1998 pozván na Interkeltský festival do Lorientu, kterého se v r. 1999 zúčastní též kulturní skupina z Jižních Čech. V říjnu 1998 se Č. Budějovice zúčastní společně s Budvarem a kulturní vložkou (dechová hudba LŠU - Piaristické nám.) výstavy “Bonjour le monde” v Lorientu. Na této výstavě se bude prezentovat celkem asi 20 měst z Francie a Evropy. Její součástí bude i ekonomické fórum za účasti české ambasády ve Francii a zástupců podnikatelské sféry z Bretaně a Jižních Čech. V říjnu pojede na výměnu do Lorientu též gymnázium J. V. Jirsíka.

Tento rok uskutečnila výměnu také Arpida. Děti z partnerského KERPAPU - centra pro postižené - byly v Č. Budějovicích a opět hrály s dětmi z  Arpidy divadlo. Na náměstí v Č. Budějovicích vystupovala v srpnu dudácká kapela z Bretaně, cestovní kanceláře (p. Dědič a jeho partner v Lorientu) uskutečnily turistické zájezdy. V rámci “Dnů Francie” organizovaných společně se studenty Jihočeské Univerzity se v Č. Budějovicích konaly výstavy, živý koncert francouzských šansonů, týden francouzského filmu, ekonomické fórum za účasti česko - francouzské a českobudějovické okresní hospodářské komory, módní přehlídka se soutěží návrhářů atd. V roce 1998 byla založena na podporu obecně jihočesko-francouzských vztahů “Společnost Jižní Čechy - Francie” za účasti francouzského velvyslance.

Město je zapojeno do spolupráce s Francií obecně i dobrými vztahy s francouzskou ambasádou. Její jazykoví lektoři fungují již několik let na Jihočeské Univerzitě (JU). Probíhá spolupráce mezi JU a univerzitami ve Francii, konzervatoř v Č. Budějovicích spolupracuje s konzervatoří v Dijonu, organizují se studijní pobyty našich studentů ve Francii, každoročně se také pořádají dny francouzské kultury. V rámci těchto dnů přijede do našeho města v roce 1999 přátelská štafeta cyklistů z Lorientu (1600 km). Již v roce 1977 hostilo město Č. Budějovice jako etapové město účastníky francouzským Lyonem organizovaného závodu motocyklů - veteránů napříč Evropou.

Město Č. Budějovice obdrží od francouzské vlády grant ve výši asi 1 milionu korun na pomoc při založení Regionální rozvojové agentury Jižní Čechy, na jejímž založení se bude podílet i podobná agentura z Rennes (Bretaň) a přímo z  Lorientu. V současné době probíhá jednání o možnosti zřízení stálého francouzského informačního centra v Č. Budějovicích.

Ing. Ladislav Fňouka

člen výboru

Spolupráce studentů a profesorů českobudějovické konzervatoře s francouzskými partnery začala již v říjnu 1992, kdy se naše škola spoluúčastnila výměnné akce mezi gymnáziem J. V. Jirsíka a College A. Brizeux z bretaňského Lorientu.

V Lorientu bylo zajištěno ubytování v rodinách a mnozí naši studenti, ale hlavně profesoři, navázali s francouzskými hostiteli trvalé přátelství. Dodnes se vzájemně navštěvují i přesto, že z Jižních Čech do Bretaně je to přece jen poměrně daleko. Někteří z nich zcela propadli kráse bretaňské krajiny i kultury a tráví každoročně svou dovolenou u svých francouzských přátel.

Tato výměna pokračovala také v roce 1994 a 1995. V dubnu 1995 v rámci dnů francouzské kultury hrál flétnový kvartet konzervatoře při přijetí francouzské delegace na českobudějovické radnici a poté konzervatoř připravila koncert francouzské hudby ve Wortnerově domě. Své umění předvedli také profesoři lorientské hudební školy na koncertech v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci. Oba koncerty byly na vysoké umělecké úrovni a měly velký ohlas u našeho publika. Zatím poslední koncert v rámci týdne francouzské kultury se uskutečnil letos v dubnu v Jihočeském muzeu. Na programu byly opět výlučně skladby francouzských skladatelů. Tentokrát hráli nejen studenti, ale také profesoři českobudějovické konzervatoře.

Nové kontakty a nová přátelství navázala naše konzervatoř v roce 1996. V tomto roce jsme na pozvání dijonské konzervatoře Jeana-Philippa Rameau a za podpory Francouzského institutu hostovali a koncertovali jeden týden v tomto krásném městě. V roce 1997 dijonští studenti se svými profesory přijali pozvání do Českých Budějovic a měli zde dva koncerty. Tato akce měla pro naši školu velký význam. Jednotlivá oddělení obou konzervatoří si vyměňovala umělecké i metodické zkušenosti a také získala hodně notového materiálu.

Vedení konzervatoře by chtělo nadále v těchto výměnných akcích pokračovat, i když si uvědomuje, že bez podpory sponzorů to nebude finančně jednoduché. Český a francouzský národ mají k sobě velmi blízko jak mentalitou, tak i kulturními a hudebními tradicemi.

Mgr. Petr Ries

ředitel konzervatoře

Příspěvky studentů gymnázií:

Gymnázium J. V. Jirsíka:

V podvečer dne 25. 5. 1998 přijel po dlouhém očekávání před naši školu autobus s našimi kamarády z francouzského Lorientu. Tím začal týden krásných zážitků a zábavy.

Po rozdělení Francouzů šel každý domů, kde již čekali napjatí rodiče. Po prvním seznámení nás kamarádi obdarovali pěknými dárky. Protože byli po dlouhé cestě velice unaveni, šli jsme po vydatné večeři hned spát.

Zahájení týdne proběhlo uvítáním francouzských studentů ve sborovně naší školy. Poté se uskutečnilo v učebně hudební výchovy vystoupení našich i francouzských studentů, které se všem velmi líbilo. Po obědě ve školní jídelně se naši francouzští přátelé vydali na prohlídku Českých Budějovic. Počáteční rozpaky a nesmělost opadly již po prvním dni. Následující den se francouzští studenti jali objevovat krásy našeho hlavního města, které se jim velice líbilo. Třetí den strávili na zámku Kratochvíle a v Netolicích. V dalších dnech navštívili např. Plzeň, Český Krumlov i Dívčí Kámen. Těchto výletů se spoluúčastnili také čeští studenti Gymnázia J. V. Jirsíka. Francouzi byli přítomni dokonce i při svátku studentů - MAJÁLESU - a také na pozdější diskotéce. Poslední den byl na programu odjezd, a tak převládalo na obou stranách napětí. Všichni se srdečně loučili.

Myslíme, že můžeme za všechny účastníky prohlásit, že to byl nezapomenutelný týden, na který si všichni uchovají krásné vzpomínky.

Na závěr bychom chtěli poděkovat za pomoc při organizaci výměny studentů panu ing. Břeskému a paní prof. Hejtmanové.

Studenti III. E 

Gymnázia J. V. Jirsíka

Biskupské gymnázium:

“Budete-li se aspoň trochu snažit, čeká vás pobyt ve Francii...” Takové věty jsme slýchali už od první hodiny francouzštiny. Ale i přesto, když přišla nabídka strávit měsíc v St. Etienne, nechtěla jsem tomu věřit. Jenže neuplynuly ani celé čtyři týdny a už jsme jeli. Tři čeští studentíci, kteří si připadali tak trošku opuštění, když naposledy mávali rodičům z autobusu linka Praha - Toulouse.

Ve složení dvě dívky, jeden chlapec a paní profesorka jsme se vydali na cestu, která nám připadala tak trochu jako cesta do neznáma. Nevěděli jsme, co nás čeká. O gymnáziu v St. Etienne jsme dostali jen velmi skromné informace. Adresu, na které nás zaujalo, že název je ještě delší než jméno naší školy - Lycée technologique et professionnel privé St. Barbe - a že díky technickému zaměření jsou jejími žáky převážně chlapci.

Větší starosti nám však dělalo ubytování. Podle plánu jsme měli každý týden svého měsíčního pobytu strávit u jiné rodiny, což pro nás znamenalo čtyřikrát se seznamovat s novým prostředím a novými lidmi. Naštěstí všechno dopadlo jinak. Padli jsme si většinou s francouzskými hostiteli do oka, takže např. já jsem se stěhovala jen jednou.

Jenže toto jsme cestou v autobuse ještě nevěděli a celých šestnáct hodin cesty jsme se trápili katastrofickými představami a páchali takové zoufalosti, jako byla snaha nasoukat do sebe ještě na poslední chvíli nějaké fráze.

Do Lyonu jsme přijeli 14. 11. kolem poledne, asi hodinu před plánovaným příjezdem, takže jsme si protrpěli ještě hodinku čekání na lyonském nádraží.

Konečně přijel řádový bratr z kongregace, která gymnázium St. Barbe provozuje. Vezl nás autem do St. Etienne, vzdáleného od Lyonu asi 50 km. Celou cestu nám dodával odvahu a zároveň nás varoval, ať nečekáme nic malebného, že St. Etienne je malé, ošklivé, průmyslové město. Naštěstí mají Francouzi jiná měřítka, protože město má asi tři sta tisíc obyvatel a není nijak ošklivé.

Po příjezdu a příjemném obědě u řádových bratří jsme se vydali na víc než dvouhodinovou prohlídku školy. Prošli jsme téměř celý areál včetně technicky zaměřených dílen a laboratoří. Byli jsme také představeni panu řediteli a dalším lidem, se kterými jsme se měli nejvíce setkávat a kteří měli náš pobyt na starosti. Byl to hlavně pan Bouter, který nám připravoval rozvrh a byl vedoucím patra, kde se nacházely naše budoucí učebny. V St. Barbe nemá totiž každá třída svého třídního učitele, ale jeden vyučující má vždy na starosti část školy, většinou čtyři až pět tříd.

Pak se již objevili studenti, u kterých jsme měli bydlet první týden. Před námi byl víkend určený k tomu, abychom si alespoň trochu zvykli v našem novém kruhu rodiny. Když jsme se pak v pondělí znovu sešli, nikdo si nestěžoval.

Naši první hodinu ve francouzské škole se nám z části věnoval sám ředitel gymnázia, a pak jsme vyrazili na skutečné vyučování podle rozvrhu připraveného zvlášť pro nás. Ten sestával hlavně z hodin zeměpisu, dějepisu, jazyků a filozofie. Nebyli jsme přiřazeni k jedné třídě, chodili jsme na hodiny do tří nejstarších ročníků. Díky počtu tříd jsme měli možnost navštívit jednu stejně zaměřenou hodinu několikrát, což nám hlavně první týden výrazně pomáhalo.

Dostali jsme učebnice, ale nakolik aktivně se budeme účastnit hodiny bylo na nás. Psali jsme si poznámky, ale žádné zvláštní úkoly jsme my sami nedostávali. Až později, když si byli učitelé jisti, že rozumíme, občas se na nás obraceli s otázkou.

Největším problémem se ze začáítku zdála být délka vyučování. Každodenní pobyt ve škole od osmi hodin do pěti či šesti odpoledne byl pro nás dost náročný. Naštěstí jsme měli stejně jako ostatní studenti v poledne dvouhodinovou přestávku na oběd. Na ten jsme chodili do jídelny, která nám byla svou pestrostí jídelníčku a možností výběru každodenním potěšením.

Profesor Bouter nám umožnil účastnit se také všech výletů a exkurzí, které se konaly, takže jsme navštívili jadernou elektrárnu nedaleko Grenoblu nebo Muzeum odboje v Lyonu.

Nesmím zapomenout na hodiny, které pro nás byly asi nejzajímavější - tzv. rencontrés (setkání). Při nich se malá skupinka studentů s profesorem rozesadili okolo stolu, připravili si občerstvení a zcela neformálně diskutovali na téma zadané většinou profesorem. Všechny tyto hodiny měly velice příjemnou atmosféru a ač byla debata někdy velice vášnivá, nikdo se nestyděl říct svůj, mnohdy i dost kontroverzní, názor. Při rencontrés jsme se také dozvěděli mnoho o vynikající akci, kterou pořádala jedna ze tříd spolu s bratrem André-Pierrem. O prázdninách vyrazili, v rámci humanitární pomoci jedné nadace, na Pobřeží slonoviny pomáhat ve škole pro malé Afričany. Když jsme byli my na St. Barbe, přípravy už byly v plném proudu a nadšení ohromné.

Myslím, že není mnoho co dodat. Snad jen to, že nám bylo krásně a kromě občasných záchvatů stýskání nám nic nechybělo. Přínos v oblasti jazykové byl pochopitelně velký a stejně tak velká jsou i přátelství, která jsme navázali, ač jsou dnes udržována pouze přes poštu, telefon či internet. A pochopitelně je tu naděje, že snad taky někdy přijedou !

Zuzana Heřmanová

studentka Biskupského gymnázia

Jet do Francie - za těmito slovy se skrývají tužby, přání, očekávání, možná i nejistota, ale zcela určitě chuť seznámit se se zemí s dlouholetými kulturními tradicemi, přiblížit se Francii, proniknout do tajů proslulé kulinářské školy, poznat nové přátele nad skleničkou výborného francouzského vína a pochopit odlišný způsob života i trochu jinou mentalitu.

Toto vše jsem mohla prožít díky kontaktům mezi Biskupským gymnáziem a jeho francouzským partnerem, lyceem v Senlis. Na pozvání partnerské školy se několika studentům naskytla možnost strávit nezapomenutelný měsíc právě v tomto malebném městečku s prastarou historií a rozvinout tak své lingvistické schopnosti.

Můj pobyt probíhal ve velmi přátelské atmosféře. Rodina Arensbergů, kde jsem bydlela, mne hned přijala mezi sebe. Jazyková bariéra mi nečinila žádné potíže, takže i na lyceu, kam jsem docházela do hodin, jsem se mohla plnohodnotně zapojit do výuky. Učivo je poměrně náročné, již od prvního ročníku gymnázia zaměřené na přípravu k maturitě, tzv. baccalauréat, který je ve Francii vysoce ceněn. Mladí Francouzi si jsou zcela vědomi důležitosti vzdělání, jež jim umožní lépe se prosadit na trhu práce, který je již zahlcen přistěhovalci z Maroka, Alžíru, ostatních zemí Afriky, z Turecka nebo také z východní Asie. Právě tato multikulturnost mne osobně fascinuje na Francii nejvíce. Ta možnost potkávat, porovnávat a prožívat zvyky a hodnoty jednotlivých zemí světa.

Obdivuji také fantazii, která tomuto národu galského kohouta rozhodně nechybí. Jen ty nespočetné variace různých odrůd vín! Doslova mne ohromil soukromý vinný sklípek, v němž bylo naskládáno v policích neuvěřitelné množství lahví archivních vín. Můj hostitel na mou počest otevřel jedny z nejlepších - Château de Cheval-Blanc, Château Trotteville, aj. Nad sklenkou dobrého vína totiž teprve poznáte chuť i vůni Francie.

Francii jsem poznala jako neopakovatelnou zemi plnou kontrastů, ovšem velice hrdou na sebe samu. Tento pocit sounáležitosti určitě ještě vzrostl po úspěchu francouzského mužstva na domácím MS ve fotbale. Přála bych si (a doufám, že to nezní jako klišé), aby Francie uspěla i na dalších polích a aby mne Francouzi příště přijali se stejně otevřenou náručí jako tentokrát.

Vive la différence! Vive la France!

Veronika Machová

. studentka Biskupského gymnázia

Letošní akademický rok, který byl nedávno zahájen, je pro katedru francouzštiny už sedmým rokem její existence - katedra byla totiž založena v roce 1992. Od té doby má za sebou nejen nemálo úspěšných absolventů, ale také určitý vývoj spojený s hledáním optimální koncepce výuky. V prvních letech převažovali co do počtu francouzští vyučující nad českými. Většinou se ale po roce střídali, a proto bylo obtížné dát studijnímu programu stabilnější podobu, protože tento program závisel právě i na odborném zaměření francouzských lektorů. Nyní se počet vyučujících Francouzů snížil na dva a naopak vzrostl počet vyučujících českých. Vedoucí katedry, paní PhDr., Dr. Jitka Radimská usiluje o to, aby složení karedry vyhovovalo současným požadavkům. Směřuje proto k vytvoření stálého týmu českých vyučujících, který by zajišťoval výuku odborných disciplín a který by doplňovali zahraniční lektoři - rodilí mluvčí - mající na starosti hlavně hodiny praktického jazyka a některé volitelné semináře. V současné době má katedra francouzštiny specialisty jak na literaturu, tak na didaktiku francouzštiny, na lexikologii a sémantiku.

Jisté změny se týkaly rovněž nabídky oborů studia. Kromě čtyřletých a pětiletých cyklů učitelského studia bylo také otevřeno několik ročníků neučitelského bakalářského studia francouzštiny a bakalářského studia oboru francouzština pro podnikatele. Tyto dva posledně jmenované typy studia se však příliš neosvědčily, a proto se už v současné době neotevírají. Francouzštinu pro ekonomickou sféru však už druhým rokem nabízí Zemědělská fakulta v podobě pětiletého inženýrského studia bankovnictví a finančního řízení podniku. Katedra francouzštiny naopak uvažuje o zřízení nového oboru, který by ve formě tříletého bakalářského studia spojoval hospodářskou francouzštinu s dalším cizím jazykem.

Dnes má katedra francouzštiny celkem 151 studentů v pěti ročnících magisterského studia. V 1.-3. ročníku se připravuje 120 budoucích učitelů základních škol, ve 4. a 5. ročníku dobíhajícího studia pro budoucí učitele středních škol je celkem 31 studentů. Všichni studenti mají dvouoborové aprobace - kromě francouzštiny tedy studují ještě další jazyk nebo jiný, nejazykový obor. Letos se v kombinaci s francouzštinou objevily tyto obory: čeština, latina, angličtina, němčina, španělština, dějepis, zeměpis a hudební výchova.

Dále organizuje katedra francouzského jazyka také odpolední a večerní kurzy francouzštiny pro veřejnost na všech úrovních - od začátečníků až po velmi pokročilé. Výuku v těchto kurzech zajišťují učitelé katedry ve spolupráci s externími vyučujícími.

Katedra francouzštiny rozvíjí spolupráci s katedrami francouzštiny na jiných univerzitách - např. z  Masarykovy univerzity v Brně dojíždí do Českých Budějovic profesor PhDr. Jaroslav Fryčer, CSc., který zde přednáší francouzskou literaturu a vede diplomové práce některých studentů 4. a 5. ročníků. Mimo to udržuje katedra kontakty rovněž se zahraničními univerzitami a usiluje o navázání další spolupráce nejen s univerzitami ve Francii, ale také v ostatních frankofonních zemích (Švýcarsko, Belgie). Jeden z absolventů, Mgr. Michal Korecký, působí nyní na chlapeckém gymnáziu ve francouzském Dijonu, kde studují čeští studenti, a na dijonské Université de Bourgogne.

Mgr. Kateřina Drsková

karedra francouzského jazyka

a literatury na PF JU

Příspěvek dětského centra Arpida:

Počátky naší vzájemné, velmi plodné a hodnotné spolupráce se datují do r. 1994, kdy v novém areálu DC ARPIDA postupně nabíhal odborný provoz. Bylo to období hektické a velmi složité. A do všech těchto zmatků přijela návštěva z KERPAPE - paní Dr. Laiter a ekonomka paní Elvin s tím, že mají zájem o vzájemnou spolupráci. Přiznám se, že tenkrát jsme mnoho iniciativy o vzájemnou spolupráci ani neprojevovali. Dětským centrem v té době procházelo množství zahraničních návštěv a mnozí slibovali to či ono. Realita však byla zpravidla poněkud odlišná. Týdenní návštěva paní Laiter a paní Evin však byla jiná. Obě dámy byly vynikajícími odborníky, rozuměly odbornému provozu a velmi oceňovaly koncepci naší komplexní rehabilitace. A tak se postupně začalo rodit přátelství, které zahrnuje nejenom oblast odbornou a kulturní, ale také obecně lidský rozměr - hodnotné, osobní mezilidské vztahy.

Každá spolupráce však potřebuje svého iniciátora a zejména pak motor, který jí stále dodává dynamiku. Iniciátorem spolupráce mezi Jižními Čechami a Bretaní jsou manželé Břeských z Č. Budějovic a na francouzské straně pan Michel Saffre, kterému vděčíme opravdu za mnohé, m. j. i za to, že slibovaná ekonomická pomoc našemu centru v podobě mikrobusu Citroën C 25 TD, se stala skutečností.

Oním motorem, který našim vzájemným vztahům dodává dynamiku, je Gérard Nicolas, muž s dobrým srdcem a upřímnou láskou a obdivem jak vůči Dětskému centru ARPIDA, tak i vůči Jižním Čechám. Jeho zásluhou má naše vzájemná spolupráce nejenom potřebnou dynamiku, ale i kvalitu a smysluplnost.

Dalo by se mnohé napsat o našich vzájemných návštěvách, ale pro tyto účely jistě postačí jen chronologické seřazení těch nejvýznamnějších událostí. V r. 1995 byl na týdenní stáži v DC ARPIDA lékařský koordinátor centra KERPAPE Dr. Michel Busnel se svou ženou. V listopadu téhož roku bylo 7 odborníků DC ARPIDA na týdenní stáži v centru KERPAPE. Na jaře 1996 přijelo přes 20 dětí s odborným doprovodem na 10denní pobyt do DC ARPIDA. Byla to velmi početná návštěva, celkem 45 osob. Děti překvapily české publikum divadelním představením na malé scéně GIMI DK Metropol. Zároveň byli v DC ARPIDA 3 odborníci na stáži. V následujícím roce (1997) byla stejně početná skupina našich dětí s doprovodem v KERPAPE. Naše děti si bezpochyby získaly přízeň francouzské strany svými vystoupeními i svou francouzštinou. Dva naši lékaři zde absolvovali odbornou stáž.

A letos na jaře jsme zde měli opět stejně početnou návštěvu dětí a doprovodu z KERPAPE. Děti přijely opět s divadelním vystoupením a všechny si nás získaly svou bezprostředností i elánem, s jakým překonávají svůj handicap. Zároveň jsme u nás přivítali na 3denní návštěvě ředitele centra KERPAPE pana Jacquese Brisona s manželkou.

A co dál ? Již nyní se rodí budoucí červnová návštěva našich dětí s doprovodem v KERPAPE, která se má uskutečnit v r. 1999. Jistě přinese další poznatky i krásné zážitky. Tolik jen ve zkratce.

Bez nadsázky lze tedy říci, že naše vzájemné přátelství obě strany bezpochyby obohacuje a naplňuje nás radostí nejen z poznání, ale i ze vzájemného porozumění a sblížení.

PhDr. Jiří Jankovský

ředitel Dětského centra ARPIDA

Příspěvek cestovní agentury DEMI:

Na podzim roku 1990 jsem potkal přítele ing. Milana Břeského, který se mne zeptal, zda nevím o někom, kdo by zorganizoval pobyt pro 40 turistů z Bretaně na květen následujícího roku. A tak slovo dalo slovo a vznikla komorní cestovní kancelář - DEMI AGENTURA. Ta připravila zmíněný první pobyt 40 turistů na 10 dní v ČR s pobytem v Praze a v Jižních Čechách. První skupinu z Francie přivezl pan Jean-Claude Pierre právě v květnu 1991, a tak se prakticky vytvořil dlouhodobý přátelský a obchodní kontakt.

Pan Jean-Claude Pierre je reprezentantem asociace “Loisirs Coopératifs de Bretagne” se sídlem v Lorientu. Je to opravdový přítel a obdivovatel krás našeho jihočeského kraje. Každoročně k nám přijíždí se skupinou turistů z Bretaně, aby se s nimi podělil o své zkušenosti. Jeho skupiny jsou složeny z lidí s kulturním cítěním, kteří touží podrobněji poznat život na jihu Čech a také krásu našeho hlavního města . Dnes patří tato francouzská asociace plně do složené mozaiky, která vznikla mezi regionem Jižní Čechy a Bretaní.

Cestovní kancelář pozvolna rozšiřovala svoji činnost a především v roce 1994 zařadila do své působnosti i organizování kulturních a sportovních pobytů mládeže z Francie. První pobyt 45 studentů z Paříže proběhl v červenci 1994 na 20 dní a byl opravdu spontánní. Program měl spíše sportovní rytmus a byl zakončen prohlídkami kulturních památek v Jižních Čechách a v Praze. Nejvíce oblíbený se stal sjezd řeky Vltavy se všemi náležitostmi vodáckého života.

Díky každoročním zkušenostem se snaží DEMI AGENTURA vylepšovat svoji nabídku jak pro dospělé tak pro mládež z Francie, aby se co nejvíce přiblížila mentalitě Francouzů. A o tom, že tento národ není pouze konzument turistického průmyslu, se naše agentura již přesvědčila. Francouzští turisté, kteří k nám doposud přijeli, měli totiž vždy touhu navázat přátelské vztahy a opět se k nám zase podívat.

Kontakty s Francií se pozvolna rozšiřují a turistika se tak stává nedílnou formou vzájemného poznání našich dvou krásných zemí. DEMI AGENTURA nechce být komerční, ale spíše komorní cestovní kanceláří, která je připravena splnit ta nejtajnější přání svých partnerů a dostupnou cenou umožnit všem francouzským přátelům, aby se k nám přijeli podívat. Věříme, že možnosti zahraniční turistiky se v budoucnu ještě rozrostou a přispějí k naší lehčí cestě do sjednocené Evropy.

Miloš Dědič

šéf DEMI AGENTURY

Příspěvek Francouzského střediska:

LE CENTRE FRANCAIS DE BOHEME DU SUD

Le Centre Français de Bohęme du Sud a été fondé sur la base d’une convention de coopération signée le 20 novembre 1991 entre le Recteur de l’Université de Bohęme du Sud et l’Ambassadeur de la République française ŕ Prague.

Former les futurs enseignants de français

Depuis la création en 1992, du Département de Français ŕ la Faculté de pédagogie de České Budějovice, le Centre apporte son concours ŕ la formation des futurs enseignants de français. Au fil du temps, ses interventions ont pris des aspects divers: participation directe aux enseignements et ŕ la formation continue des professeurs tchčques de ce département, par des séjours d’études et de recherches en France; soutien ŕ la présence de Lecteurs francophones et appui technique aux coopération nouées avec des partenaires français.

Développer de nouvelles filičres de formation

La chaire de français et le Centre Français ont uni leurs efforts pour promouvoir une formation en trois ans de niveau bachelier qui a permis de former des spécialistes du français appliqué, de 1993 ŕ 1998.

Depuis septembre 1997, une filičre bilingue franco-tchčque en économie et gestion des enterprises, remplace la formation au français appliqué. Implanté ŕ la Faculté d‘agronomie, ce nouveau cursus dure cinq années et débouche sur un double diplôme, tchčque et français. Les enseignements ont été conçus dans la perspective de l’adhésion de la République tchčque ŕ l‘Union Européenne. En plus des matičres traditionnelles enseignées en tchčque ( mathématiques, économie, management, comptabilité, droit, finance, fiscalité...), neuf matiéres au total sur l’ensemble de la formation, sont enseignées en français par des professeurs visiteurs, issus des universités françaises partenaires du projet. Un Lecteur français, spécialiste d’économie, enseignant ŕ plein temps ŕ la Faculté d’agronomie, vient renforcer ce dispositif.

La filičre bilingue collabore avec un pôle de trois établissements universitaires français: l’université de Lyon, l’université de Savoie; l’Ecole Nationale des Travaux Publics de l’Etat. L’ambassade de France apporte son soutien ŕ ce projet qui, ŕ terme devrait trouver sa place dans des coopérations européennes. Le Centre Français assure la coordination des actions, tant au plan des modalités pratiques de cette coopération, qu’au plan du déroulement de ce cursus bilingue.

Le nombre d’élčves apprenant le français, a été multiplié par deux en 5 ans. Cette situation est le résultat du travail des professeurs de français de la région, et le signe d’un enseignement dynamique. Des séminaires de formation continue sont organisés ŕ leur intention par le Centre Français, en coordination avec le Centre pédagogique régional et l’Institut Français de Prague. Ces séances permettent aux enseignants de se rencontrer et d’actualiser leurs connaissances linguistiques et pédagogiques.

Jusqu’en 1998 le Centre a proposé des cours de français généralistes de tous niveaux, pour les publics extérieurs

ŕ l’université. Ces cours sont désormais organisés par la chaire de français, dans les locaux de la Faculté de pédagogie. Le Centre Français de Bohęme du Sud disposera prochainement d’une nouvelle implantation dans le centre ville. Le public y trouvera des cours de français plus spécialisés et des formations diplômantes proposées en collaboration avec l’Institut Français de Prague. Un service de pręt documantaire complétera ce dispositif.

En collaboration avec la municipalité de České Budějovice, les chambres de comerce et d’agriculture, et le soutien de nombreux sponsors publics et privés, le Centre Français organise chaque année des ”Journées Françaises” qui permettent au public de découvrir les réalités contemporaines de la production culturelle française dans des domaines aussi variés que le cinéma, le théâtre, les arts plastiques, la mode, la photografie, la musique. Ces ” Journées ” sont organisées avec le soutien de l’Institut Français de Prague et des services de l’ambassade de France.

Le Centre Français a vocation ŕ servir de moteur dans la construction de projet d’échanges ou de partenariats franco-tchčques dans tous les domaines. Il apporte un appui constant aux échanges artistiques, pédagogiques, universitaires et scolaires. Il suit les diverses actions de coopération décentralisée engagées par les collectivités locales de deux pays.

Riche et diversifiée, la coopération franco-tchčque en Bohęme du Sud, bénéficie de l’engagement permanent de nombreux acteurs issus de multiples origines: écoles, lycées, universités, municipalités, institucions culturelles, enterprises. Le Centre Français de Bohęme du Sud est un instrument reconnu de cette coopération, fruit d’une volonté d’agir ensemble oů se manifeste la constance du soutien de tous les partenaires.

C’est ainsi que depuis sa création, le Centre Français a vu se diversifier et s’étendre ses champs d’action, s’accroître rapidement le nombre d’interlocutaires porteurs d’attentes et de projets nouveaux. Ces modifications progressives des perspectives de la coopération, nous oblige ŕ repenser la place et le rôle du Centre Français, pour adapter l’institucion aux nécessités d’aujourd’hui et la préparer aux défis de demain.

Dans la réflexion en cours, il nous faut nécessairement prendre en compte les changements institucionnels et économiques, induits par la réforme des collectivités locales qui, demain, fera de la région le moteur premier du développement local... Par conséquent, tout en continuant ŕ développer et enrichir ses partenariats traditionnels, le Centre Français doit s’insérer davantage dans le ”paysage” associatif, culturel, et économique régional. C’est, je crois, le souhait de nombreux partenaires.

De plus il nous faut aussi intégrer ŕ cette réflexion, l’échéance de l’adhésion de la République Tchčque ŕ l’ Union Européenne, de façon ŕ oeuvrer en cohérence avec les autres institutions culturelles européennes. A cet égard, le projet de création d’une Maison de l’Europe dont l’initiative revient ŕ la mairie de České Budějovice, préfigure ce que sera peut-ętre, dans un proche avenir, notre coopération en Bohęme du Sud.

Christian ROSIQUE

Directeur du Centre Français de Bohęme du Sud

Příspěvek Biskupského gymnázia:

Všichni jsme se těšili na začátek školního roku 1998/1999, protože před námi byla jedna významná událost, a to výměnný pobyt ve Francii. 8. říjen se rychle přiblížil a my stáli se zavazadly před autobusem.

V pátek ráno jsme vystoupili z autobusu v Mont Saint Michel. Přivítal nás východ slunce, proti kterému majestátně vystupoval obrys montsaintmichelské katedrály. Kopec, na kterém stála, byl obklopen samými písečnými plážemi. Tato situace se velmi rychle změnila. Nastal příliv. Voda se valila ze všech stran a během půl hodiny zůstal pouze kopec s katedrálou a domy pod ní. Jinak voda a zase voda. Bylo to překrásné. V podvečer nás v Lorientu přivítali naši francouzští přátelé. Po necelém půl roce jsme se opět setkali, a tak bylo co vyprávět.

V sobotu dopoledne, když francouzští studenti byli ve škole, jsme měli na programu prohlídku krytu z 2. světové války. Kryt byl vybudován v roce 1941. Měl chránit obyvatelstvo před bombardováním Němců. Po válce zbylo z Lorientu pouze několik domů. Čtyři roky trvalo odklízení trosek. Poté se začal stavět nový Lorient. Navštívili jsme též přístav rekreačních jachet a tržiště, kde se prodávají čerství živí mořští živočichové. Tyto různé potvůrky nás zaujaly.

Sobotní odpoledne a celý nedělní den jsme strávili v rodinách. Při té příležitosti mnozí z nás navštívili plavecký bazén, kde jsme si užili zejména jízdy na tobogánu.

Návštěvu College Brizeux a účast v hodinách jsme měli naplánované na pondělí. Blíže jsme poznali, jak probíhá výuka ve francouzské škole. Poté jsme se podívali na rybářský přístav a na to, jak se zpracovávají ryby. Největší legraci jsme měli z toho, jak jsme vypadali v bílých pláštích, čepičkách a návlecích. Před obědem jsme byli přivítáni na radnici zástupcem pana starosty, který zdůraznil, jak důležité jsou tyto výměnné pobyty. Odpoledne nás čekala návštěva citadely Indické společnosti Port Louis, odkud byl překrásný výhled na celý Lorient. Uvnitř citadely se nachází muzeum s celou řadou zajímavých exponátů.

Město Quimper a jeho mírně křivou katedrálu, která byla postavena na základech 2 nestejnoosých kostelů z 11. století, jsme navštívili v úterý. V Quimperu se vyrábí známý francouzský porcelán - fajáns.

Cestou na nejzápadnější výběžek Francie jsme jeli přes Duarnenez, odkud vyjíždějí lodě lovit langusty až k Africe, a přes Port Croix. Věže katedrály v Pont Croix posloužili jako vzor pro katedrálu v Quimperu. Z nejzápadnějšího výběžku Francie, kde jsme se prošli po pobřežních skalách, jsme viděli ostrov Sain.

Ve středu měli francouzští studenti volno, a tak jsme sde spolu s nimi vydali na ostrov Groix. Lodí je to od Lorientu 45 minut. Většina francouzských i českých studentů byla na horní palubě. I když počasí nebylo zrovna příznivé, všem se cesta lodí líbila. Z přístavu Port Tudy jsme se vydali na celodenní procházku po pobřeží. Sbírali jsme mušle a překonávali jsme pobřežní skalní výběžky. Některým z nás se podařilo vykoupat si v Atlantiku alespoň nohy.

Ve čtvrtek nás přivítalo město, které je známé nejen chovem a prodejem ústřic, ale především svými megality - město Carnac. Nejvíce nás okouzlil megalit stojící o samotě v lese - megalit Obr. Údajně se z něho dá načerpat nová energie, a tak jsme se snažili všichni čerpat. Cestou zpět jsme si nasbírali jedlé kaštany. Ve Francii je velmi oblíbený jachting a jeho kolébkou je město La Trinité sur mer, kterým jsme se projížděli cestou do Vannes, kde jsme navštívili podmořské akvárium, které pro nás bylo velkým zážitkem. Přímo před našima očima jsme mohli spatřit život v moři. Množství ryb, krabů, želv, různé hvězdice a další mořští živočichové zářili jasnými barvami. Největší pozornost vzbuzoval elektrický úhoř, který nešetřil svými elektrickými výboji. Úctu vzbuzoval i krokodýl nilský a dva malí žraloci. Příjemný den jsme zakončili večerní patry na rozloučenou v College Brizeux.

Poslední den jsme věnovali nákupům. Pak už nastalo loučení, které se neobešlo bez slziček. Ještě nás však čekala návštěva Paříže.

Po přenocování v hotelu F1 jsme dorazili na místo. Projeli jsme hlavní pařížskou třídu - Champs-Elysées a viděli Eliseejský palác, kde sídlí francouzský prezident. Na náměstí Etoile-Charles de Gaulle jsme zhlédli Vítězný oblouk postavený Napoleonem I. Vystoupili jsme na náměstí de la Concorde, jemuž dominuje Napoleonův Obelisk.

V Louvru jsme obdivovali Monu Lisu, Venuši a spoustu dalších nádherných děl. Mířili jsme do Notre-Damu a cestou jsme míjeli radnici, která je velmi pěkná. V muzeu d’ Orsay nám učarovaly obrazy impresionistů. Cestou k Eiffelovce jsme minuli Invalidovnu. Mnozí z nás se nechali výtahy dovést až na vrchol Eiffelovy věže a užívali si nezapomenutelného výhledu na celou Paříž.

Pak už před námi byla jen nekonečná cesta domů.

Na shledanou, Francie, bylo to krásné. Snad zas někdy příště!

Michala Albrechtová

1. E - Gynmázium J. V. Jirsíka

Na podzim vznikl zajímavý projekt mezi Střední odbornou školou ze Chatte, zaměřenou na zemědělskou mechanizaci, a českobudějovickou cestovní kanceláří DEMI-AGENTURA. Slovo dalo slovo a v polovině října 1998 přijeli žáci této školy na 8 dní do Jižních Čech.

Francouzský autobus vezoucí k nám 42 žáků a 4 učitele úspěšně dorazil v dohodnutý den do Č. Budějovic do hotelu Emausy. Přestože teploměr tvrdošíjně ukazoval teplotu kolem 10°C a den začínal deštivě, nálada nás všech byla optimistická. Po ubytování a snídani jsme skupinu přivítali a seznámili s předem připraveným programem. Počasí se kolem poledne umoudřilo, a tak po dopolední krátké relaxaci skupina dychtivě vyrazila objevit krásu zámku Hluboká a směle se vrhla do historického centra Č. Budějovic. Únava najednou byla v nedohlednu.

Vymyslet program pro patnáctiletou francouzskou mládež nebylo snadné. I když máme jisté zkušenosti,museli jsme plně myslet na zajímavý scénář. A tak jsme neváhali zorganizovat prohlídku Biskupského gymnázia doplněnou o sportovní odpoledne s českými studenty. Nápad se podařil, kontakty mezi jednotlivci se při sportu vytvořili spontáně a přirozeně. Úspěch sklidila též návštěva hřebčína ve Vondrově, výlet lanovou dráhou na Kleť, prohlídka unikátního Č Krumlova i seznámení s tradicemi a technologií českého animovaného filmu na zámku Kratochvíle.Velikou pozornost zaznamenala také exkurze do skláren ve Chlumu u Třeboně  završená pravým studentským obědem v třeboňské jídelně “U Kosa”.

Největšího ocenění se nakonec přirozeně dostalo celodennímu výletu do Prahy. Skupina si prohlédla Staré Město, Malou Stranu a Karlův most. Odpoledne se projela parníkem Odysea a večer zavítala na chutnou večeři na Kampu. Aby zážitků nebylo málo, připravili jsme našim mladým zvídavým přátelům na závěr pobytu bombónek. Na přání francouzských pedagogů a díky vstřícnosti a ochotě vedení českobudějovického podniku Agrozet se mohla skupina seznámit s českou zemědělskou mechanizační technikou. Zájem byl upřímný,a tak si za odměnu smělo pár odvážných jedinců vyzkoušet jízdu v českém Zetoru,aby byla zkušenost úplná.

Když skupina odjížděla osmý den časně ráno domů do Francie,byli všichni spokojeni a plni dojmů a trochu i dojetí. Více jsme se poznali, a tak slovo dalo slovo, že se budeme snažit, aby bylo nějaké další “příště”, třeba zase s jinými studenty ze Chatte.

Po třech dnech jsme dostali do kanceláře fax, že skupina přijela v pořádku a všichni že ještě jednou děkují za milé přijetí a perfektní organizaci. Taková slova uznání vždycky potěší!

Miloš Dědič

CK - DEMI AGENTURA

Společnost JČF je otevřená všem, kteří se zajímají o Francii, přejí si poznat lépe tuto krásnou a rozmanitou zemi a přispět svým dílem k rozvoji kontaktů mezi Francií a Jižními Čechami.

Registrace a členství ve Společnosti jsou prozatím bezplatné a umožní Vám získávat přednostně informace o aktivitách Společnosti a setkat se s novými přáteli. Přiložená přihláška Vám zároveň umožní zaslat nám své náměty k činnosti Společnosti, eventuálně i naznačit, v jaké oblasti byste se chtěli do práce Společnosti aktivně zapojit.

Přihlášky zasílejte na adresu: ing. Milan Břeský, B. Němcové 37, 370 01 České Budějovice

Podrobnější informace: tel. 038 646 04 57